Ždov

Žďov

Ves Žďov (německy Gestob) se nachází v těsném sousedství osady Háj v nadmořské výšce 373 m. Leží v kotlině při Růžovém potoku. Na severní straně dominuje zalesněný čedičový vrch Špičák (Spitzberg bei Winteritz) vysoký 488,5 m n.m. Podél Špičáku vede polní cesta do Kojetína. Osada je pěkně situována, chráněna před větry. Má úrodnou půdu, v níž se daří zejména ovocnářství.

V roce 1447 je citována ves Zdow jako součást panství Vintířov, k němuž patřila pak po celá staletí. Několik podílů náležejících k tvrzi Háje, bylo v roce 1544 prodejem k vintířovskému panství rovněž připojeno. Na východní stráni Blatenského vrchu byl v roce 1828 vystavěn dvůr. Dostal, stejně jako vrch, jméno prý po jistém Blatovi, který tu žil jako poustevník. Nic bližšího o něm se neví; na statku Vilémov působil v letech 1610-1614 jako hejtman jistý Petr z Blatta. Možná tady nějaká souvislost je. Blatenský Dvůr měl ještě v roce 1930 jedenáct obyvatel, kteří obývali dva domy. Po roce 1945 dvůr zcela zanikl. Uváděn také pod názvy Plattenhof a Nový Dvůr. 

Žďov - bývalý mlýn na východní straně okrouhlé návsi.

Žďovští sedláci Hacker, Stark, Siegl, Krehan, Ascherman, Runtsch a Klug odevzdávali v roce 1729 celkem 17 strychů pšenice, žita a ječmene na panství Vintířov. Mlýn je připomínán již v roce 1622, kdy patřil Berthilu Beczovi. V roce 1729 odvedl rentu vintířovskému panství 10 zlatých 40 krejcarů v hotovosti a 36 strychů obilí. V roce 1877 měl Žďov 16 domů a 139 obyvatel.

Žďov - jedno z mála původních stavení na návsi, dnes rekreační chalupa (snímek Z r. 2000).

Stavbou železniční tratě z Radonic do Doupova se velmi zlepšilo postavení Žďova, protože nedaleko osady byla zřízena zastávka vlaku. To bylo výhodné pro žďovské, hájecké, dokonce i kojetínské občany. Přesto od počátku století počet obyvatel osady trvale klesal a počet stavení se neměnil. Tato situace se ještě více zhoršila po roce 1945, kdy ves nebyla dosídlena a po několika letech přišlo zřízení vojenského prostoru. Státní statek zde postavil v 70. letech nový velkokapacitní kravín a pro nové zaměstnance řadu rodinných domků. Tvoří druhou polovinu bývalé okrouhlíce kolem rybníka, vedle několika historických stavení a starého mlýna.

Vývoj osídlení a počtů domů:

Použitá literatura: Valeš, V. Radonice, Mašťov a okolí, Chomutov 2001.