Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 10. 2018

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle déšť. Denní teploty 10 až 14°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Základní škola

MŠ "U Krtečka"

Hasiči Radonice

Crottendorf

Crottendorf

 

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Obsah

Kadaňský Rohozec

Původně se tato obec jmenovala Rohozec. Později Český Rohozec (Böhmisch-Rust), aby se odlišila od Německého Rohozce, ležícího mezi Valčí a Nepomyšlí na Podbořansku, který patřil k panství hradu Křečov. Po roce 1945 obě obce přejmenovány: Český Rohozec na Kadaňský, Německý se změnil na Podbořanský Rohozec. Místní jméno Rohozec je odvozeno z podstatného jména rohozec, což je zdrobnělina k slovu rohoz neboli rákos. Osada tedy byla založena poblíž mokřiny, kde rostl rákos. Podle Schutze vzniklo jméno od Rohož-ici, lidé Rohož-ecovi. 

#

Kadaňský Rohozec v roce 2000.

 

Kadaňský Rohozec se nachází 11,5 km jihozápadně od Kadaně na pravém břehu potoka Liboc. Středem obce protéká potok Travná, který se hned pod vsí vlévá do Liboce. Oba potoky jsou bohatě lemovány stromovím a keři, které tvoří charakteristickou kulisu krajiny. Leží v široké kotlině s úrodnou půdou v nadmořské výšce 375 metrů. Severně od osady vede železnice z Radonic do Doupova; nádraží je vzdálenou 500 m od obce. Po zřízení vojenského prostoru však byla v Kadaňském Rohozci ukončena a trať postupně rozebrána. Souběžně s železnicí vede i silnice do Doupova, z níž u nádraží odbočuje silnice do K. Rohozce a dál na Sedlec a Vojnín. Západně od vsi se zdvíhají první vrchy a hřbety Doupovských hor - Obrovická hora (603,8 m n.m.) a ještě dál na západ Janský vrch (715 m n.m.), které jsou už ve vojenském prostoru. Na straně jižní je údolí vroubeno vyvýšeninou Sedlecký kopec (456,5 m n.m.), na východní zalesněnou vyvýšeninou Rade-chovský les (494,6 m n.m.)

Rohozec (in Rohozcy) je doložen v citačních knihách z roku 1322, kde se uvádí „de Rohozcze". Německé Rošt nebo později Rust se objevuje až v roce 1654. V roce 1383 zde Anna ze Zahořan vlastnila tři lány polí. V roce 1411 prodal Bohuslav, syn Gešlína z Mašťova, mašťovskému farnímu kostelu jednu kopu grošů dávky, která pocházela z Rohozce českého. Což je také doklad, že ves byla v té době česká.

#

Nádraží v Kadaňském Rohozci. Zde končí bývalá železniční trať Radonice - Doupov.

 

V 16. století byl Rohozec součástí rytířského statku Vojnín. S ním pak byl 30. 4. 1547 připojen k panství Vintířov pod Albrechta Šlika. Šlikové vybírali již předtím, v roce 1545, cestné clo. Z toho by mohlo vyplývat, že zde vlastnili majetky již před koupí. V roce 1573 se připomíná mlýn v Rohozci. Byl odhadnut na 837 kop míšeňských grošů a zřejmě vyměněn s Marií Šlikovou za vrchnostenský mlýn v Radonicích.

Slav po třicetileté válce popisuje berní rula z r. 1654. Jmenuje v Rohozci - zde je nazýván Rost - pět sedláků (Bušer nebo Puschner, Wildová, Waiss, Endter a Zahn), tři chalupníky (Schmiedl, Ziemerman, Wendl) a pět na obecním (Ulrich, Klac, Böz a dva Wieldtové). Z řemesel byl ve vsi jen šenk, dále 10 potahů, 6 krav, 1 kusů jalového dobytka, 5 ovcí a 26 sviní. „Rolí dobrý, luk na mále."
Heliem sta let se počet obyvatel zdvojnásobil a přibyly i domy. V roce 1756 zde stálo 25 domů a žilo tu víc než sto obyvatel. Kolem roku 1877 měl Rohozec 169 obyvatel, 16 domů, od roku 1843 vlastní jednotřídní školu se čtyřiceti dětmi a hasičský spolek. Správou patřil k vintířovskému panství, ale od roku 1850 byl samostatnou obcí s osadami Vojnín, Háj a Žďov.

Za dalších padesáti let stoupl počet obyvatel na téměř 200 a domů bylo třicet. Tento stav se stabilizoval a zůstal bez podstatných změn až do druhé světové války; v roce 1930 zde žilo 193 obyvatel v 37 domech.

Po roce 1945 přicházeli po odsunu Němců noví obyvatelé, ponejvíce ze středních a jižních Čech, ale i z Moravy a Slovenska. Znovuosidlování však probíhalo velmi pomalu: v roce 1950 zde bydlelo ve 23 domech jen 96 lidí. V roce 1953 byla část katastru obce přičleněna k vojenskému prostoru a nastal další odliv obyvatel. V roce 1962 zde ukončil činnost místní národní výbor a k 1.1.1963 přešel Kadaňský Rohozec i s osadami pod obec Vintířov.

V roce 1969 byl Kadaňský Rohozec zařazen mezi sídliště „dočasného významu". Trvale osídleno bylo dvacet domácností, většina rohozeckých občanů pracovala v zemědělství. Procházející komunikace využívaná těžkou vojenskou technikou zcela znehodnotila podmínky pro bydlení. Důsledkem byla postupná likvidace domů, přibývaly proluky a znečišťování potoka, neboť armáda používala místo málo únosného mostu hlubokého koryta jako brodu. Část obce měla vodovod, většina domácností užívala vlastní studně nebo veřejnou studnu u domu čp. 25. V osadě končila telefonní linka, vedoucí z Mašťova s dvěma přípojkami do čp. 10 a 25, kde byla i veřejná hovorna. Správa osady byla ve Vintířově; škola, lékař a Veřejná bezpečnost byly v Radonicích. Nebylo zde pohostinství, nejbližší hospoda v Háji (1,5 km), prodejna smíšeného zboží sídlila v budově bývalé školy.

K 1. 5. 1976 byla osada přičleněna k Radonicím. Od počátku devadesátých let se do osady postupně navrací život: opravují se zbytky chalup a usazují se zde lidé. V obci příliš mnoho historických památek nezůstalo. Jedna však přece jen, tzv. Vintířovský kanál, probíhající od Kadaňského Rohozce na Žďov až do Vintířova. Jeho funkcí bylo napájet vodou několik vodních mlýnů (odtud německý název der Grosse Mühlbach).

 

Vývoj osídlení a počtů domů:

Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1970
1991
2000
Obyv.
169
176
177
192
174
184
193
96
84
68
76
Domy
29
31
33
35
35
36
37
23
16
12
18

 

Použitá literatura: Valeš, V. Radonice, Mašťov a okolí, Chomutov 2001.